Klášter. Ve středověku se vyvinuly dva druhy kláštera. Žebravé řády jako dominikáni nebo františkáni zakládali své kláštery za hradbami měst a nabízeli obyvatelům města svoje léčitelské schopnosti. Druhým typem kláštera byly řády soběstačné, např. benediktíni nebo cisterciáci, kteří zakládali své kláštery mimo civilizaci. Trapisté. Na Zlatém návrší, na místě mimo ruch všedního života navrhuji trapistický klášter. Trapisté jsou řádem vyhledávajícím místa odlehlá od civilizace. Skrze ticho, které jim poskytuje uzavřenost kláštera, k nim může promlouvat Bůh. Bez Boha zanikají hodnoty společnosti tak, jak je znala věřící společnost. V roztříštěného společenství dneška již málokomu něco říkají pojmy jako morálka nebo pokora. Nízký průměrný věk členů trapistického řádu by však mohl vzbudit novou vlnu zájmu mladých lidí o víru. Trapisté jsou řádem otevřeným k vývojovým tendencím společnosti a tedy i vyvíjející se architektuře. Koncept. Klášter je skrytý před pohledem běžného člověka, obzor zůstává neporušen.
Toho docílím vrstvením hmoty směrem za horizont. Cesta setrvává na svém místě, stavba ji obkračuje. Pro hosty, kteří opouští klášter se budova stává bránou do nového světa. Klášter je součástí hory, hora je součástí kláštera, stává se jeho ochráncem. Základním modulem se stává mnišská cela, která určuje konstrukci domu. Vnější betonová stěna symbolizuje uzavřenost před vnějším světem. Šestnáct mnichů, čtyři hosté. Klášter je domovem šestnácti mnichů, kteří zastávají následující funkce: učitel, bylinkář, léčitel, kuchař a jeho pomocník, archivář, knihovník, dílenský mistr a jeho dva pomocníci, správce a jeho pomocník, nákupčí, kostelník, prodejce a hlavní duchovní. Cílem trapistů je stát se nezávislými na vnějším světě. Prodejem bylinek a mastí, knih a dílenských výrobků klášter získává prostředky pro samostatné fungování. Klášter je schopen přijmout až čtyři poutníky, kteří po čase odchází skrze bránu ozdraveni zpět do světa, a následně sem mohou přijít další hosté.
Autor: Petr Čmolík
Projekt vzniknul na FA ČVUT